Nemoc z líbání. Už jste o ní slyšeli?
Je máj, chtělo by to probrat nějakou lásky plnou nemoc. Ale jsem pediatr, takže bude maximálně polibek, žádné techtle mechtle nečekejte. Tou májovkou bude "nemoc z líbání " neboli infekční mononukleóza.
Ti, co máte malé děti a už se otráveně chystáte k odchodu, věřte, že se dozvíte dosti zajímavou informaci. Mnozí vůbec netuší co je to vlastně za nemoc, mnozí něco málo vědí a mnozí vědí hodně …. bajek a zaručených informací. Zkusím vám tu chorobu z "bozkávania" tak nějak polidštit.😉
Nemoc nejčastěji způsobuje EBV virus. Používáme tuto zkratku, protože kdybych vám řekla, že má Epstein -Barrové virus, tak už v duchu vybíráte černý šat.😎 Je ze skupiny herpetických virů. Patří sem i ten virový neřád, který umí všemi tak oblíbený opar. Ten je naším životním souputníkem a zdobí nám pusu při prvním sluníčku, při teplotě, při každé důležité chvilce, kdybychom rádi vypadali k světu. Tak je to i s EBV. Zabydlí se u nás, zachrupne a vykoukne, když ho opravdu "nejvíc" potřebujeme.🥵 Aby to nebylo tak jednoduché, syndrom neboli něco jako infekční mononukleózu umí vyvolat i další viry, ale to už je vyšší dívčí.
Netopýrem nákazy je nemocný člověk a ten, kdo virus nosí v sobě v zrovna probuzené podobě. Inkubační doba je dost dlouhá, takže táborová pusa se může připomenout až na začátku školního roku.🥰
A teď informace pro rodiče prcků. S infekcí se pravidelně potkají i malé děti. Ale do 2 let je průběh nemoci prakticky vždy bezpříznakový. V našich krajinách má protilátky až 50% dětí kolem 5 let.
EBV si nejvíce smlsne na puberťácích a holobrádcích do 24 let. Čtyřicátnici ho už vůbec nezajímají a mononukleóza se po tomto věku prakticky nevyskytuje. Jestlipak to nebude nedostatkem líbání??? Neflákejte to, přidejte.🤭
Nemoc se přenáší slinami při úzkém kontaktu zoči voči. Líbání, společné jídlo, společné pití, všechno společné. Jakmile máme sice společnou kuchyň, ale nevraživě u snídaně na sebe koukáme přes stůl, tak nic nebude.😛 Ani mononukleóza. Někdy doběhnete s očima na vrch hlavy, táhnouc za sebou vyděšenou ratolest s tím, že Máňa ze třídy má tu mononukleózu. A chcete svému robátku pustit žilou, aby se zjistilo, jestli to už taky nemá. Neblázněte a vydechněte. Vzhledem k delší inkubační době nezjistíme zhola nic. Pravděpodobnost, že to proběhne jako lehká viróza, kterou vaše dítě ani nepostřehne je veliká. A že se už někdy v životě s EBV potkalo ještě větší. A i kdyby dostalo přímý zásah po dýchání z úst do úst, tak už nic nezmůžeme. Tablety na EBV nevedeme a odvar z babského ucha i kuličky z túje jsou na to krátké.😀
Nemoc může mít pomalejší rozběh, pár dní na člověka prostě něco leze. Čistokrevná mononukleóza se projevuje horečkou, kterou můžete hasit i víc než týden.🤒 K tomu je taková angína, že ji hravě pozná i prvňák na medicíně. Uzliny na krku, ale i jinde na těle jsou zduřelé a bolavé. Obvykle vidíte nešťastnou, v obličeji malinko oteklou osůbku, která mluví jako ze sudu, vypadá, jako když má rýmu rým, ale nic nevysmrká. Jídlo se stane nepřítelem, nechutnají ani palačinky od babi. Možná kdyby šly alespoň polknout. Dítě má dech šakala, střídavě se potí a střídavě klepe zimou. 🥶 Má zcela vybité baterky, dojít si na záchod rovná se výstupu na Čumulangmu. Z rodiče se stává šerpa, který tu hromádku poponáší sem a tam. Ale jak je to v medicíně zvykem, všechno může být jinak a mononukleóza proběhne jenom s jedním z příznaků.🙃
I když přivedete dítko s typickými projevy mononukleózy k lékaři, tak odběrům krve se zcela jistě nevyhne.🩸 Pomůže nám to zjistit, jestli se k viru nepřidala nějaká partyzánská bakterie. Dozvíme se také, jak moc se virus zakousnul do jater a kolik ten zloděj zlodějská vzal krevních destiček.
Recept na mononukleocilín od lékaře zcela jistě nedostanete. Zatím umíme pomoct pouze od některých z nepříjemných příznaků. Že je dítě placaté a vypnuté na začátku nemoci ještě akceptujete. Ale když se placatění protahuje a trvá i několik týdnů, to už se kroutíte. Rekonvalescence je opravdu dlouhá.
Sportování dítěti po mononukleóze obvykle přísným hlasem zakážeme. Na to jsme psi. Ale ne dobrmani, spíše takoví labradoři. Myslíme to dobře. Přesně tady musíme dítě ochránit a obalit bublinkovou fólií. Po mononukleóze je křehké nejenom jeho tělo, ale také jeho játra a slezina. Úraz by nemusel skončit jenom náplastí a pofoukáním bebí.
Klasická mononukleóza dítě doslova vyždímá jako hadr. A i když vám pak na sportování nakonec kývneme, pro dítě v rekonvalescenci může být vítězstvím i chůze do schodů. Nepospíchejte. 🙏 Často slyším :"tak to máme po sezóně….s tím mistrákem se můžeme rozloučit …to bude trenér celý bez sebe ." Mononukleóza podrazila nohy nejednomu reprezentantovi, tak to tomu vašemu nestěžujte.
Je to také pěkný killer pro imunitu. Ten lážo-plážo rytmus v rekonvalescenci jí pomáhá držet pomyslný štít před všemi těmi infekcemi, kterých po prodělané mononukleóze nemusí být zrovna málo.🦠
Abych nezapomněla na dietu. Mnozí se při slově mononukleóza orosí a vidí dítě prstíkem prosící o kousek sucharu a vodu.😵💫
Myslím, že lidi všeobecně mate slovo dieta. Není to vždy jenom list salátu k obědu.
Dítě s mononukleózou může jíst, co hrdlo ráčí, ale hlavně co hrdlo dovolí. Když se lékař nad výsledky malinko mračí a hodnota jaterních testů je vyšší, tak ze stravy musíte vyřadit přepalované tuky. No a ten alkohol. Ten dítěti nedávejte. 😉 😛Takže co může? Prachobyčejnou zdravou stravu. Odebrala bych marodovi barevné pití, energeťáky, fastfoody, asiafoody. Místo studování všech diet, stoupněte k plotně a vařte, duste, pečte, ale hlavně nesmažte. Hodně bílkovin, málo tuku. Jak dlouho? Než se srovnají jaterní testy, což je obvykle docela rychlý proces.
Co na závěr ?
Mononukleóza umí potrápit, ale častěji nás jenom tak štrejchne a my si to ani moc nevšimneme. Když se však rozhodne, tak maroda úplně zmuchlá a potom je na vyžehlení do krásy potřeba hodně času. Dieta nerovná se hlad.
Na dnes konec. Šup ven, je tam jaro! 🌸